Hledání nových strategií pro boj s alergiemi
"Bílá kniha" pojednává zejména o alergických onemocněních vyvolaných exogenními neinfekčními faktory, které jsou inhalovány, polykány, případně injikovány, nebo které přicházejí do kontaktu se sliznicemi. Patří mezi ně pylová rýma, celoroční alergická rýma, alergie na hmyzí bodnutí, lékové alergie, alergická onemocnění kůže, potravinové alergie a anafylaxe. Hodnotí také roli alergie u nespecifických a polysymptomatických onemocnění.
Přinejmenším v určitých obdobích hraje alergie mnoha astmatiků hlavní, naopak u některých případů kopřivky pravděpodobně méně podstatnou roli. Rýma může mít jak alergický, tak i nealergický původ. Sezónní alergická (pylová) rýma je výlučně důsledkem alergie. Mezi její vyvolávající alergeny patří obvykle roztoči a srst zvířat. Mnohé chronické rýmy však alergický podklad nemají. U řady pacientů se zdravotními problémy, které souvisejí s příjmem potravy, se vyskytuje pravá potravinová alergie. Ale u mnoha pacientů s podobnými příznaky žádné prokazatelné změny v imunitní odpovědi organismu nenajdeme. V takových případech je namístě diagnóza intolerance potravin.
Význam alergie se může měnit v průběhu času. Například u atopického ekzému jsou alergické faktory více patrné v dětském věku. Zásadní úloha alergologa pak spočívá ve zhodnocení poměru významu přecitlivělosti a nespecifických faktorů na vzniku příznaků. Takové zhodnocení významně ovlivňuje nejen následnou léčbu, ale i prognózu. Pro tento úkol jsou nutným předpokladem značné diagnostické schopnosti. Ty však zdaleka nejsou ve všech zemích Evropské unie na stejné úrovni.